Neschopnost přijímat podporu od druhých je reakce na trauma.
Tvoje naprogramování: „Nepotřebuji nikoho, udělám si to raději sám/ sama“ je taktika přežití.
Potřeboval/a jsi jí, abyste chránili své něžné srdce před týráním, zanedbáváním, zradou a zklamáním od těch, kteří tu pro tebe nemohli být nebo nebyli.
Kvůli rodičům, kteří nebyli s tebou, z vlastní vůle nebo proto, že museli mít tři pracovní úvazky, aby tě uživili.
Kvůli milencům či milenkám, kteří nabídli sexuální intimitu, ale nenabídli žádný bezpečný přístav, který ctí vaše srdce.
Kvůli přátelům, kteří vždy brali víc, než dávali.
Je reakcí na všechny situace, kdy ti někdo řekl „spolu to zvládnem“ a pak tě opustil, a nechal tě si to vyžrat až do konce, vyžrat si tvůj díl i jeho díl.
Aby tě chránily od lží a zrady.
Během cesty ses naučil/a, že lidem opravdu nemůžeš důvěřovat. Nebo že bys mohl/a věřit lidem, ale jen do určité míry.
Přílišná nezávislost je * problém důvěry *.
Naučil/a ses: pokud se vyhnu situacím, že bych se na někoho musel/a spolehnout, nebudu muset být zklamaný/á, když se u mě neobjeví nebo mě opustí … protože oni mě vždycky opustí, že?
Možná tě dokonce tuto strategii přežití naučily generace zraněných žen a mužů, které byly před tebou.
Přílišná nezávislost je prevencí zlomeného srdce.
A tak nikomu nevěříš.
A nevěříš ani sobě, že si umíš vybrat koho k sobě pustíš.
Důvěřovat, znamená naději, důvěřovat tě činí zranitelným/ou.
A tak jsi přísahal/a „Už nikdy!“
Ale… je jedno, jak si to maluješ, a s jakou hrdostí tvrdíš, že tato přehnaná nezávislost je přesně to, co jsi vždycky chtěl/a. Přiznej si pravdu: je to tvé zraněné, zjizvené, zlomené srdce, které se ukrývá za tou nedobytnou hradbou.
Neprostupnou. Nic a nikdo se tam nedostane. Žádné zranění, žádné emoce… Ale ani žádná láska… Tvrze a brnění jsou pro ty, co jsou ve válce, pro ty, kteří věří, že bitva přichází.
Je to traumatická reakce.
Dobrá zpráva je, že přiznané trauma může být vyléčeno.
Zasloužíš si podporu.
Zasloužíš si zažít opravdové partnerství.
Zasloužíš si lásku.
Zasloužíš si, aby někdo podržel tvoje srdce.
Zasloužíš si být zbožňován/a.
Zasloužíš si být opatrován/a.
Zasloužíš si, aby někdo řekl: „Odpočiň si, já se o to postarám!“ A aby ve skutečnosti dostál tomuto slibu.
Zasloužíš si přijímat.
Zasloužíš si přijímat.
Zasloužíš si přijímat.
Zasloužíš si to!
Zasloužíš.
Jednoduše proto, že existuješ.
Zdroj: Jamilla White – www.inspiredjamilla.com
