Placenta…
…je jediný náš orgán, který tělo dobrovolně vyloučí poté, co splní svůj účel. Věděly jste, že rána v děloze po odloučení placenty může mít až 22 centimetrů v průměru?
Z tohoto pohledu dostávají všechny ty pečující poporodní tradice ještě větší smysl.
Možná bychom se k sobě chovali/y laskavěji kdyby hojící se rána po placentě byla na kůži a my ji mohli vidět. Takhle máme tendenci poporodní hojení brát na lehkou váhu a vlastně ho tak trochu odbývat. Protože co oči nevidí, to srdce nebolí.
Když se k tomu přidruží ještě další rány v podobě nástřihu hráze nebo jizvy po císařském řezu, bolavé bradavky a obtíže s kojením a to nemluvíme o hormonální houpačce, pak může být šestinedělí opravdovým očistcem – a to nejen kvůli odcházejícím očistkům, které nám naši ránu v děloze připomínají někdy i několik týdnů v kuse.
Někdy si říkám, že těhotenství, porod a šestinedělí jsou samy o sobě zázrak, ale co je snad ještě větší zázrak je to, jak to mnohé z nás dokážou zvládnout bez špetky podpory svého okolí!
Vím, že se někdy my všechny po nocích hroutíme a brečíme do polštáře, protože chceme být dobré mámy a ať děláme cokoliv, stejně nás všichni okolo soudí a vyčítají nám, že pořád neděláme dost podle jejich vlastních měřítek. Jednou kojíme moc, podruhé kojíme málo. Ať už porodíme doma nebo císařským řezem v porodnici, vždycky se po nás někdo rád sveze, aby nám dal najevo, že s naším příběhem nesouhlasí.
Často dostáváme rozporuplné rady místo toho, aby nás druzí měli prostě jen rádi…
Někdy by nám nejvíc ze všeho pomohlo kdyby nám někdo jen uvařil čaj a namasíroval nám záda a nechal nás vyprávět svůj porodní příběh.
Jedna věc je totiž odnosit a porodit miminko a druhá je uzdravit se po porodu, pokud je to potřeba.
Dopřejme si čas na uzdravení, protože to, jak prožijeme svá těhotenství, porody i šestinedělí se bude odrážet v našem dalším životě každý den.
Nakonec, kdo by nepotřeboval odpočívat, když jeho tělo zrovna opustil životně důležitý orgán, který vyživoval jeho miminko? 😉
Je toho vážně tolik s čím se novopečená maminka musí vypořádat a je jen na nás, zda se jí v tom rozhodneme pomoci a ulehčíme jí a nebo zda na ni budeme klást nesmyslné nároky a zapomeneme na to, že porod je pořád celkem dost těžká práce, i když může být i orgasmický. Ostatně ne nadarmo se porodu v angličtině říká labour. 🙂
Fotografie via mumsgrapevine.com
