Obraz akumulační poruchy u dítěte

Obraz akumulační poruchy:

  • kulaté sytě červené skvrny na tvářích, např. po kojení, v nemoci, při prořezávání zubů s nazelenalou barvou kolem úst
  • „ukoptěný nos“ – nos, kkolem kterého jsou pořád trošku hleny
  • nepravidelný apetit, někdy má velkou chuť k jídlu, a někdy nic nesní
  • bříško tvrdé, veliké, jako buben, může být chladnější na dotek
  • kyselý zápach nebo zápach zkyslých jablek kolem dítěte
  • nepravidelná stolice; zácpa, zácpa s obtékajícím průjmem nebo průjem se zelenou zapáchající stolicí, v mírnějších případech stolice pouze kysele zapáchá,

 

Dítě se cítí podobně, jako když my, dospělí sníme příliš těžkého, mastného jídla. Chce se této akumulace zbavit. My dospělí se této nevolnosti zbavíme většinou do druhého dne, u dětí může trvat měsíce, než porucha pomine.

 

V mírnějších případech, ještě než nastane pravá akumulační porucha, se může projevovat znaky pomalejšího oběhu energie. Dítě je chladnější, lenivější a mrzutější a nemá chuť k jídlu. Tyto symptomy by měly zmizet když se děťátko rozhýbe a začne být trochu aktivnější, což pomůže rozhýbat energii.

 

Co akumulační poruchu způsobuje:

  • překrmování – je to jeden z hlavních původců akumulační poruchy. To znamená, že byste se měli vyvarovat podávání příliš mnoho jídla. V praxi to znamená nepřikládat příliš často, nechat miminko vytrávit a pak opět nakrmit. V západní společnosti je mnohem více dětí, které trpí tím, že jsou překrmovány než těch, které jsou krmeny málo. Co tedy dělat, abyste děťátko nepřetěžovali? Příklad: pro děťátko mladší 3 let je jeden celý banán nebo celé vajíčko moc na jednu porci. Krmte dítě v klidu a pomalu, nechte ho vychutnat každé sousto a poté ho nechte vytrávit alespoň dvě hodiny.
  • nepravidelná strava – částečně v reakci na minulou generaci, která kojila striktně po třech hodinách se dnes spíše uchytil trend „jídla na objednávku“, tedy že kdykoloi si dítě řekne, je nakojeno nebo je mu podáno jídlo. Mnoha dětem to může vyhovovat, ale mnoho dětí tím bude trpět. Některá miminka i starší děti budou mít jídlo místo emocionálního naplnění a budou chtít jíst téměř pořád. Základem tedy je podávat zhruba stejné množství jídla v pravidelných časech, které jsou každý den stejné. Nepodávejte mezi těmito jídly žádně další pochutiny, dobrůtky, svačinky. Pokud to není možné zajistit, pak by interval mezi jídly měl být alespoň dvě hodiny. Žaludek pracuje v periodických časech a potřebuje pro svou dobrou funkci několik období odpočinku za den.
  • příliš mnoho tekutin – Další z možných příčin je podávání nápojů u jídla. Vaše dítě by mělo pravidelně pít v průběhu celého dne, a pokud není možné mu nedávat nápoje k jídlu, pak vězte, že by mělo pít pouze takové množství vody, které mu postačí ke zvlhčení jídla, které zrovna jí. Příliš mnoho tekutin, zejména chladných nápojů, může naředit žaludeční šťávy a trávicí enzymy a narušit tak správnou činnost žaludku
  • těžko stravitelné jídlo – umělá výživa (náhradní mléko, v případě nekojených dětí),  syrové jídlo, jako je zelenina, celozrnné pečivo, muesli a zelenina, která je těžko stravitelná i ve vařeném stavu (např. zelí, mořské řasy) je lépe dětem nepodávat do 3 let věku I syrové ovoce může způsobit oslabení zažívání, proto je lepší ho alespoň krátce tepelně upravit. Pak ani nenalezneme zbytky z jeblíčka druhý den nestrávené v nočníku nebo v plence. Ideální pro děti jsou rýže a jáhly, polévky z kořenové zeleniny a obilnin, vařené jablečné, hruškové pyré, nepřislazované apod..
  • nedostatečný pohyb – je důležité pohlídat, aby si dítě po krmení odkrklo, abychom napomohli děťátku dostat jídlo do zažívacího traktu. Hlídejte barvu okolo úst, a pokud začné mít kůže nazelenalý nádech, bylo by dobré, abyste v tomto případě nenechali své děťátko ihned po krmení usnout, ale aby alespoň dvacet až třicet minut bylo ještě vzhůru. Pokud to není možné, zkuste dávat vašemu děťátku menší porce.

 

Pozn. obrazu akumulační poruchy u miminek velmi často odpovídají tzv. tříměsíční koliky.

Vývojové fáze dítěte a jejich zvláštnosti

Během svého vývoje dítě prodělává psychické, fyzické a duševní změny. Tyto změny rovněž mohou ovlivnit zdraví dítěte, a to jak v negativním, tak i v pozitivním slova smyslu.

Čtyři až šest měsíců

Období maximálního stresu pro zažívací trakt. Do tohoto věku už dítě většinou strávilo své energetické rezervy které ještě mohlo mít z dělohy a zároveň jeho požadavky na energii se zvyšují. Začíná se zvedat, otáčet, objevovat svět, méně času teď prospí a na to potřebuje velké množství energie. Zároveň začíná více přibývat na váze a často je to období, kdy ochutná první pevnou stravu ve formě kašiček apod. Navíc v tomto období již začínají růst zuby, a většinou také dítě podstoupí první očkování. Toto stresové období se často projeví jako tzv. akumulační porucha. Dítě má červené kulaté fleky na tvářích, je horké, může mít sklon k horečkách, jeho bříško je nafouklé jako buben a jeho stolice může být buď velmi pevná, a jen jednou za několik dní, nebo naopak průjmovitá, napěněná i do zelena a zapáchající po jablkách. U silných dětí tato porucha brzy odezní bez dalších následků, snad jen s pár dny nechutenství, u slabších jedinců však může tato nerovnováha vyústit v závažnější problémy, jako např. atopický ekzém, astma, chronický průjem nebo zvracení.

Období vzdoru (okolo 2.roku dítěte)

Mnoho batolat prochází kolem věku 2 let emocionálně velmi vypjatým obdobím. Začínají pociťovat separaci od matky a svůj individuální vývoj, a zároveň se potýkají s učením mateřského jazyka. Už chápou, že řeč může být nástrojem ke komunikaci svých pocitů a nápadů, nicméně vzhledem k omezenému slovníku se neumějí přesně vyjadřovat. To pak vede k pocitu frustrace a bezmoci – a to všechno v tomto období, kdy si dítě začíná budovat svoji individualitu. Není proto divu, že mají děti v tomto věku sklon k zuřivosti a záchvatům vzteku. Rovněž angínu spojujeme s vyjadřováním a také potlačováním vzteku, a je nasnadě, že právě v tomto věku se angína poprvé objevuje. Emoce batolete jsou úplně závislé na emocích lidí, které ho obklopují. Jinými slovy, dítě přebírá emoce od svých rodičů a vychovatelů, které ho nejvíce obklopují. Často si můžeme všimnout, že pokud jsme sami podrážděni, i naše děti jsou podrážděné apod. V tomto období si můžeme vypomoci Bachovými květovými esencemi, a to jmenovitě těmito třemi: Cesmína ostrolistá, Viná réva a Vlašský ořech.

6-7 let

Ve věku 5-10 let je mnoho dětí bez větších onemocnění. Dalo by se říci, že jde o „nejzdravější“ období. Hlavní problémy raného věku, totiž nedostatečnost energie, dětské nemoci a období rychlého růstu, a zatím ještě žijí víceméně bezstarostný život nedotčený problémy, se kterými se budou muset vyrovnávat v dospívání a dospělém věku. Ale ve věku 6-7 let se v dětském organismu dějí změny, které mohou nastiňovat problémy v dospělosti. V tomto věku si děti mohou začít uvědomovat svoji osobnost, to že mají své názory, které se ne vždy musejí shodovat s názory jejich rodičů a vychovatelů. Děti si také poprvé začnou plně uvědomovat své emoce. Před tímto obdobím jsou emoce jednotnou součástí dětské psychiky a děti je nijak neoddělují. Najednou děti mohou zjistit, že mají emoce odlišné od „já“, tedy např. vztek, strach, pochybnosti, a také zjistí, že některé emoce jsou positivnější než jiné. Dítě si začíná uvědomovat, že emoce, které v něm a v lidech kolem něho nevyvolávají libé pocity je dobré kontrolovat. Je to i tento věk, ve kterém začnou děti mít soutěživého ducha. Mohou chtít zazářit ve třídě nebo být hvězdou sportovního týmu. V tomto věku tedy u dětí přicházejí první onemocnění spojovaná se stresem, jako například bolesti hlavy, bolesti uší a trávící obtíže.

Puberta (10-14 let)

V období kolem 10.-14.roku věku vstupuje dítě do puberty, ve které dítě zažívá mnoho problémů spojených s tímto obdobím. V Tradiční čínské medicíně je toto období nazýváno přechodovým a je vnímáno, jako vstupní brána ke změnám zdravotního stavu – ať už k lepšímu, nebo horšímu. Pokud nastane puberta v období nízké hladiny stresu, dítě může mílovými skoky poskočit k pevnému zdraví a výraznému zlepšení zdravotního stavu. V tomto období děti přestávají mít atopický exém, astma, alergie a jiné podobné nemoci, se kterými se potýkalo třeba od narození. Nicméně na druhé straně, pokud puberta nastane v momentě, kdy dítě prochází obdobím velkého stresu, problémy které dítě už má se mohou zhoršit či upevnit a trvat ještě mnoho let, v některých případech i celý život. Zejména pro dívky je v tomto období důležité odpočívat, nestresovat se školními úlohami, zejména pokud zrovna mají menstruaci. Možná promeškají nějaké učivo, což bude ale bohatě vyrovnáno tím, že se vyhnou mnohaletým problémům s menstruací a menstruačním bolestem v budoucnosti.

K tomuto tematu bych ještě ráda podotkla, že v životě žen je takovýchto vstupních bran několik. Zrození, puberta, porod a menopauza. U každé této brány je velká šance zlepšit svůj zdravotní stav, nicméně je třeba zajistit, aby se vstupní brána otevřela v období, ve kterém se žena cítí šťastná a spokojená.

 

Ledviny v harmonii a symptomy jejich oslabení

Orgány, které náleží k elementu vody jsou ledviny a močový měchýř. V čínské fyziologii tyto orgány ovládají mechanismus vody a kontrolují močový měchýř jako takový. Navíc jsou ledviny, které jsou považovány za prvotní základ organismu, kde se ukládá životní esence. Vládnou spodnímu zářiči, ve kterém jsou uloženy sexuální i reprodukční orgány a spadá pod ně i sexuální apetit – tedy libido, a plodnost. Ledviny dále zajišťují energii a teplo. Tento čínský koncept ledvin přesahuje fyziologii tak, jak ji známe ze západní biologie. Abychom tedy vysvětlili, jak je možné, že tyto přídavné funkce mohou být součástí funkce ledvin, pak je třeba si uvědomit, že aktivita adrenánlních žláz ve své podstatě odpovídá čínskému chápání ledvin. Adrenální žlázy nám pomáhají k energii, teplu, sexualitě a jiným vlastnostem v těle.

Ledviny reprezentují kořen těla, a počátek všech yinových i yangových vlastností v těle. Tudíž yin ledvin přímo ovlivňuje stav yinu v celém těle, yang ledvin pak představuje základ pro veškerý yang v celém těle. V souladu s tím tradiční čínská medicína popisuje ledviny jako „palác Ohně a Vody“, a v jakékoli diagnostice ledvin je třeba brát na zřetel jak yang, tak i yin tohoto orgánu. Abychom si tento princip ještě lépe přiblížili, člověk, který má yin a yang ledvin v harmonii a dostatku bude aktivní a zároveň klidný, bude odvážný a zároveň jemný, je schopen toho mnoho dosáhnout bez stresu a jeho asertivní a podporující vlastnosti jsou v rovnováze.

Patologie ledvin se zobrazuje v jedné nebo více specifických oblastech těla, v emocích, a ve vývojových znacích.

Typické symtomy nerovnováhy v ledvinách

:: veškeré chronické problémy s kostmi, zejména s koleny, bedry a zuby

:: ztráta sluchu a ušní infekce a onemocnění

:: problémy s vlasy – jejich padání, roztřepené konečky, předčasné šedivění

:: jakékoli problémy s močovým, sexuálním a reprodukčním systémem

:: vývojová opoždění dětí, ať už fyzická či mentální; předčasné stárnutí

:: nadměrný strach a nejistota

 

Použitá literatura: Paul Pitchford – Healing with Whole Foods (Léčba celostními potravinami), Bob Flaws – The Tao of Food,  Barbara Temelie – Kuchařka pěti elementů 

 

Akutní onemocnění v zimě a jejich domácí léčba

Při posuzování nemoci nejprve zvažujeme, zda povaha momentálního stavu pacienta je spíše vnitřní nebo vnější, protože tyto kvality naznačují i hloubku nemoci. Povrch těla, a vnějšek náleží elementu Yangu, kdežto vnitřek těla k elementu Yinu. I proto, pokud je onemocnění povrchové má mnohem aktivnější příznaky, jedná se o akutní stav , bývá krátké a ovlivňuje nejsilněji povrch nebo vnější části těla. Tyto části zahrnují všechny vícméně povrchové tkáně: kůže, vlasy, svaly, šlachy a tělesné otvory (ústa, nos, vnější uši, močová trubice, konečník). Klouby jako nejpovrchovější aspekt kostí se také považují za vnější. Vědomí, že se povrchová onemocnění napadají tyto tkáně nám vlastně napovída i léčbu – pocení je nejefektivnější způsob jak z povrchu odstranit patogeny.

Onemocnění, která se projeví jako externí mají náhlý nástup vyvolaný vnějšími vlivy prostředí, tj. vítr, zima, teplo, sucho, nebo vlhkost; ve většině případů se vítr spojuje s chladem nebo teplem a postihuje kůži, sliznicích nosních direk a plic a jejich imunitu. Viry, bakterie nebo jiné patogeny se pak mohou usadit v těchto tkáních, na což naše tělo reaguje horečkou, zimnicí a bolestmi kloubu a svalů. Pokud tento počáteční stav onemocnění není vyčištěn pocením nebo jinými prostředky, pak se nemoc se obvykle postupně přesune hlouběji, stále do interiéru a onemocnění se stane chronickým. Pokud člověk má velmi slabou wei qi – ochrannou energii, nebo po západním imunitní energii koncepce čínské medicíny, pak mohou výše zmíněné vnější vlivy a patogeny proniknout přímo do vnitřních vrstev, aniž by byly zpomaleny či zastaveny obranou na povrchu.

Například pokud má někdo příznaky vnějšího napadení patogeny a použije léčivo pro léčbu vnitřního – chronického stavu, pak může snadno zatlačit vnější patogen hlouběji do těla a způsobit závažnější onemocnění.

A naopak, někdo, kdo má onemocnění vnitřního typu, které by léčil například pocením by jen více poškodil stav uvnitř těla a znamenalo by to silné oslabení a zase zhoršení závažnosti daného onemocnění. Často vnímáme intuitivně zda jde o onemocnění vnějšího nebo vnitřního typu, ale pro jistotunám pomůže následující shrnutí:

Znaky vnějšího napadení:

  • :: nedávné onemocnění; krátké trvání
  • :: Současná horečky a zimnice či třesavka
  • :: Pocit plné hlavy, rýma, tenký povlak na jazyku
  • :: Povšechná bolestivost, ztuhlá šíje, akutní bolest hlavy
  • :: Odpor k větru nebo chladu.

Nachlazení, chřipky a další onemocnění vnějšího typu

Vnější napadení, jak už název napovídá, postihují povrch těla, ty části, které jsou přímo vystaveny okolnímu prostředí – kůže a sliznice nosu, krku a plic. Nejrozšířenějšími onemocněními vnějšího napadení jsou tedy nachlazení a chřipky. Jsou to infekční choroby, které postihují nosní dutiny, krk a průdušky mají často v počátečních stádiích vnější příznaky. Tyto a všechny ostatní případy venkovního napadení jde obvykle poměrně snadno léčit, v momentě, kdy jsou ještě na povrchu těla a mají tedy stále ještě výše uvedené znaky vnějšího napadení.

Čím dříve zaznamenáme tento stav, a reagujeme na něj přiměřenou léčbou, tím spíše lze zabránit prostupu těchto patogenů do hlubších vrstev našeho organismu. Abychom zajistili vhodnou léčbu pro tento stav, použijeme bylinky s odstředivou silou, které svými vlastnostmi mají schopnost otevřít povrch a uvolnit potní žlázy a pomoci organismu vypotit vnější patogeny ven z těla. Může se stát, že pocení zcela nezastaví dané onemocnění, nicméně jeho správná indikace alespoň výrazně omezí jeho postup a sílu.Někdy se lidé se snaží léčit nachlazení na jeho začátku tím, že se snaží organismus posílit. Užívají slané potraviny, ženšen, echinaceu, miso nebo různé živočišné produkty, třeba horké mléko s medem nebo masové vývary, ale toto může jen zhoršit stávající stav a dojde k uvěznění patogenů uvnitř těla z důvodu silné dostředivé funkce.

Jak tedy léčit vnější napadení

:: Omezíme jídlo a pokud vůbec jíst, pak lehká máme na výběr dle stavu. Pokud zimnice převažuje nad horečkou, (zpravidla v zimě) pak je to znamení, že organismus potřebuje zahřát, a my tedy budeme jíst spíše teplou tekutou stravu, například zeleninový vývar či obilné polévky. Pokud naopak převažuje horečka nad zimnicí (zpravidla v létě), znamená to, že organismus potřebuje ochladit, a pak tedy budeme pít spíše ovocné a zeleninové šťávy nebo čerstvé ovoce.

:: Vypotíme se. Dejte pozor pokud jste příliš vyhublí, pociťujete slabost i bez vnějšího napadení, nebo pokud máte nedostatek yinou, tedy tekutin (pocit sucha v ústech či hrdle, povšechná suchost, tenký a rychlý pulz, jasně červené tváře nebo jazyk bez povlaku, nebo noční pocení). Pokud jsme ve stavu velkého oslabení, pak ač máme horečku a bolestivé tělo nemusí se nám podařit se vypotit, protože naše schopnost vstřebávat výživu a budovat ochrannou energii (wei qi či imunitu) je nízká. Stav naší imunity je špatný a v tom případě je potřeba nasadit bylinné přípravky, které budují výživnou a ochrannou qi-energii.

Doma si můžeme pomoci následovně: čajem z kořene čerstvého zázvoru nebo ze skořicových větviček (nikoli však skořicové kůry). Z potravin by to měly být ty, které zahřívají tedy např. pórková polévka se zeleninou a obilím.

Jak se správně vypotit: vypijeme hrnek horkého potopudného bylinkového čaje a dáme si horkou lázeň nebo sprchu, poté vypijeme ještě jeden hrnek horkého čaje podporujícího pocení a ulehneme do peřin a vypotíme se. Dokud se nezačneme potit, pijeme stále horký potopudný čaj. Účelem není vypotit ze sebe duši. Je třeba vyvarovat se vyčerpání, proto v momentě, kdy se řádně spotíte je dobré vyměnit ložní prádlo, vzít si suché oblečení a už jen v klidu odpočívat. Jeden takovýto cyklus pocení by měl být dostatečný. Nicméně pokud se vám nepodaří se zpotit, můžete tuto procedru zopakovat ještě jednou, a poté se většinou podaří vytáhnout škodlivinu na povrch a vyloučit ji spolu s pocením. Pokud nemáte k dispozici horkou lázeň či sprchu pak použijte pouze horký čaj po půlhodině, přikrytí v posteli, dokud pocení nenastane. Pak opět přestaňte horký potopudný čaj pít a pokračujte jako v prvním případě.

Další běžné potopudné bylinky, které můžete použít: řebříček (neutrální), tužebník jilmový (chladivý), květ černého bezu (teplý), heřmánek (neutrální, spíše teplý), šanta kočičí (chladivá), máta peprná (chladivá), červený kajenský pepř (horký) – jeden z nejbohatřích zdrojů vitaminu C v rostlinné říši), kořen čerstvého zázvoru (teplý) – neužívejte sušený zázvor, větvičky skořicovníku (teplé) – neužívejte skořicovou kůru, tedy tu skořici, kterou máme všichni doma, ať už celou nebo mletou. Vyberte si jednu bylinku dle stavu a pijte ji dokud prvotní příznaky neodezní. Můžete si připravit nálev ze šípků, čerstvé šípky obsahují mnohem více vitamínu C než sušené, a nedoporučuje se používat vařící vodu ve spojení se šípky, nýbrž stačí je rozmělnit, narušit jejich povrch a vyluhovat přes noc, potom ráno zahřát na max. 40 srupňů Celsia, zcedit a popíjet. Antivirové vlastnosti cibulovin, zejména jarní cibulka (alium fistulosum, nikoli alium cepa) nebo česnek také často zastaví nachlazení nebo chřipku v počátečním stádiu. Jarní cibulku pokrájíme a spaříme, pak nálev vypijeme, můžeme ji však schroupat i v syrovém stavu, nebo oloupejte stroužek česneku, rozkrojte a 20-30 minut ho válejte v dutině ústní (nenechávejte dlouho na jednom místě, aby nedošlo k popálení). Pokud je takto česnek pro vás příliš silný, můžete ho nechat nerozkrojený.

Užitečné potraviny: potraviny bohaté na bioflavonoidy – zelí se srdíčky a zelené papriky včetně semínek. Mezi další vhodné potraviny patří petržel, mrkev, brokolice, vodnice, kuzu (obzvláště vhodné pro léčbu zatuhlé šíje či blokád a bolestivývch stavů v horní části způsobené ofouknutím nebo chladem, tedy vnějším napadením), pastinák, křen, jarní cibulka, česnek.

Potraviny, kterých se vyvarovat: rafinovaný cukr, přepuštěný med, příliš mnoho soli, nadbytek mléčných výrobků, vajec a jiných zahleňujících či těžko stravitelných potravin, bylinky, které vyvolávají pocení, ale mají chladivý účinek (máta, tužebník jilmový, vrbová kůra).

Poté co akutní fáze vnějšího napadení odezní, postupně zavádějte normální potraviny na posilnění, tedy různé vývary apod. Pokud jsou stavy nachlazení, chřipkové stavy a jiné případy vnějšího napadení časté, pravděpodobně konzumujete příliš mnoho sladkostí, příliš mnoho soli, nadbytek mléčných výrobků, vajec a jiných hlenotvorných či kyselotvorných potravin, a proto by bylo vhodné je v jídelníčku omezit či je z jídelníčku úplně vyloučit.

Znaky zasažení hlubších vrstev organismu:

Onemocnění vnitřního původu jsou obvykle snadno diagnostikovaná: jsou to všechny ostatní onemcnění, která nesplňují podmínky vnějšího napadení. Jsou to onemocnění kosterní soustavy, vnitřních orgánů a hlubších nervů a cév. Vnitřní symptomy mohou zahrnovat bolesti uvnitř těla, zvracení, slabost, chronické bolesti hlavy, horečky bez averze k chladu, případně zimnici bez averze k teplu (na rozdíl od často společného výskytu zimnice a horečka při vnějším napadení, kde je jasná averze k chladu či teplu – člověk buď chce být pořád přikrytý a má chuť na teplé či horké nebo se naopak odkrývá a má chuť na chladné), zvýšenou citlivost nebo hluboký emoční stavy. Běžnými příklady jsou chronické trávicí problémy, duševní poruchy, vysoký krevní tlak, nádory, osteoporóza, diabetes a chronické bolesti zad. Vnitřní onemocnění bývají obecně způsobeny emoční nerovnováhou, slabostí od narození, nevhodnou stravou a to buď nadbytkem nebo nedostatkem výživy a nevhodnou úpravou jídla, nebo postupem vnějšího patogenu do větší hloubky.

Je zřejmé, že každý z nás má nějaké závažnější či méně závažné chronické onemocnění, ať už je tochronický kašel, sinusitidy, bolesti které s námi putují životem (chronické bolesti hlavy, zad, kolenou apod.), problémy s trávením, které se stále opakují, nebo převládajícím duševním stavem, jako je například deprese, podrážděnost, netrpělivost, vznětlivost, strachy a obavy apod.

Některé vnitřní problémy jsou mírné jiné závažnější. Protože to není vždy zřejmé, jak hluboko jsou tyto problémy uloženy pomáháme si základními diagnostickými ukazateli tradiční čínské diagnostiky.

Pro ty, jejichž vnitřní podmínky jsou zřejmě mírné je samozřejmě důležité nenechat je postoupit do závažnějšího stavu, ale zajistit si vhodnou léčbu či pokusit se o nápravu životní situace.

Použitá literatura: Paul Pitchford – Healing with Whole Foods (Léčba celostními potravinami), Bob Flaws – The Tao of Food, Barbara Temelie – Kuchařka pěti elementů